Jednu věc jsem si však při fotografování pohybu uvědomil. Pokud fotografujete sportovní kompozice jako maratón a máte možnost být v bezprostřední vzdálenosti účastníků, musíte si dávat velký pozor na to, aby jste je neomezovali svou přítomností. Mnohdy si to neuvědomujeme v záplavu touhy nejlepší kompozice a naše přítomnost může být ostatním spíše na obtíž….

tak jsem včera vyrazil na půl dne s foťákem a stativem na Vyšehrad. Stativ jsem si vzal proto, protože jsem chtěl fotografovat krajinu s co největší clonou a s polarizačním filtrem, což jak jsem předpokládal bude znamenat vytvoření expozice s delšími časy. Počasí bylo skvělé, sluníčko nebylo v nadhlavníku, takže polarizační filtr skutečně pracoval skvěle, neboť bylo slunečno a místy zataženo s těmi krásnými bílými mraky, které velmi vyniknou při použití polarizačního filtru. Vše bylo o.k. až na teplotu – při 31stupních jsem s batohem a 2,4kg stativem při výšlapu na Vyšehrad docela funěl.. Nicméně důvodem bylo si vyzkoušet nějaké fotky, které jsem chtěl později zpracovat do HDR a hlavně při použití stativu udělat nějaké panoramatické snímky. Jelikož přímo zbožňuji železniční most, kterému nežeknu nijak než „nýtovaná krasavice“, tak jsem udělal pár fotek ze břehu Smíchova a následně z Vyšehradu. Ten most je skutečně pýchou Prahy a mám jej radši než kterýkoliv jiný most v Praze. Má na sobě spousty velkých nýtů, které připomínají velké knoflíky, které jsou ušity po celé konstrukci mostu. Až půjdete pěšky na Vyšehrad, uvidíte jej jako dominantu nábřeží. Na Vyšehradu se dají udělat také velmi pěkné snímky, ale doporučuji tam chodit v době, kdy tam bude co nejméně turistů. Z druhé strany směrem na Nusle pak můžete dělat skutečné panoramata i s pohledem na Pražský hrad. Nad ním se skutečně honily krásné bílé mraky, které na fotografiích velmi vynikají. Musím říci, že jsem zpočátku velmi zapomínal správně otáčet polarizačním filtrem, když jsem měnil fotoaparát ze svislé do vodorovné polohy, ale časem jsem si zvykl. Vše jsem fotil základním objektivem 24-70, ale rozhodně bych doporučoval na tak krásné záběry použít pevné širokoúhlé ohnisko… Přeji všem pevnou ruku při tvorbě fotek.

Slyšel jsem spousty lidí, kteří říkali že pokud budete v New Yorku, musíte navštívit hokejový zápas New York Rangers v Madison Square Garden. My to udělali a věřte, že pokud půjdete na místí českou ligu, tak vás čeká větší zážitek. Mimochodem Buffulo Sabers vyhrálo v New Yorku 4:1 . Něco podobného je i s muzikálem. Na Chickago jsou reklamy všude kam se podívate, ale že by ste byli unešeni tak, že by ste padli na zadek, to nečekejte… Co ale můžete čekat, že New York je město, které vítá každého ať je odkudkoliv a taky že se na vás nikdo nebude dívat přes prsty, třebaže budete mít na hlavě koňský trus.  New York je svoboda a cítíte ji všude kolem sebe….

Opravdový ráj pro fotografii krajiny je výjezd do 86 patra Empire State building a fotit celý Manhattan z ptačí perspektivy. Většina mrakodrapů vypadá jako krabičky od zápalek.  Dva bloky od Empire State building na 32West Avenue je ulice plná korejských restaurací. Pokud tam půjdete a budete mít hlad, vřele doporučuji restauraci Miss Korea.  Příprava jídla se odehrává přímo před vámi na stole na rozpálené pánvi s cca 10 různými miskami, ve kterých máte jednu libovější pochotku než druhou. Pokud půjdete směrem níže k Down Town, dojdete do čtvrti Geenwich Town. Je to nádherná čtvrť plná řadových domů, přesně jako znáte z televizních seriálů a nejrůznějších obchůdků se vším možným. Vedle ni je čtvrť SOHO ( South Houston ) a o kousek dál narazíte na Chinatown. Tam teprve můžete vidět, co jsou schopni lidé vlastně jíst. Na ulicích jsou vedle sebe samé obchůdky, ve kterých číňané prodávají mořské plody, zeleninu, ovoce a dokonce jsem v jednom sudu viděl pěkně velké a živé žáby. Pokračování příště …….

celý minulý týden jsem měl možnost se svou drahou polovičkou strávit v New Yorku. Nejprve jsem na záčatku roku váhal, zda pojedu, ale nakonec jsem kývl. A vyplatilo se. Když opomenu, že jsme v letadle seděli každý zvlášť ( já jsem měl kolem sebe cca 20 ortodoxních židů ), spolusedící na mě vylela Colu a let trval 9hodin, tak přistanete skutečně do jiného světa. Na letišti vás vítají v deportační zóně místní černé dámy s váhou blížící se Tatře 613, sejmou vám otisky všech prstů a načtou oční rohovku. Pokud projdete, uvítá vás město nejrůznějších etických kultur, snad mimo Eskymáků tam potkáte lidi z celého světa. Můj první dojem při příjezdu na Manhattan nebyl ale nic moc, taxík měl tmavá skla a já myslel, že strávím celou dobu pobytu s foťákem nastaveným minimálně na clonu 400ISO. Jó, zapoměl jsem říct, že pokud byste nebyli ubytováni na Manhattanu, tak to je jako kdyby jste vůbec nebyli v New Yorku. Velkým šokem pro nás vesničany jsou vysoké mrakodrapy, které se tyčí do výšin, aby jako květiny dosáhly slunečního svitu. Pohledem nahoru jen tak zjistíte, zda svítí sluníčko. Dalším fenoménem, který mě hned napadl jak budu upravovat některé fotografie v počítači je žluté moře taxíků, které jezdí městem jako mravenci v mraveništi v počtu několika tisíců a většinou jsou obsazeny !

New York je také městem nákupů. Každý nakupuje co se dá, nejlépe však oblečení a obuv. Tolik dámských bot jako v obchodním centru 21st Century u Grand Zero jsem v životě neviděl. Ženy pobíhaly mezi regály jako sarančata hledající svou kořist, posedávaly na lavičkách a zkoušely všechny možné typy bot. Se svým foťákem, 3 plnými taškami oblečení a bot si asi dovede představit jak se může cítit člověk, který si jede vyfotit New York. Nicméně při nízké intenzitě světla jsem pár fotek Grand Zero udělal a jen tak přemýšlel jaké strašné chvíle museli zažívat lidé v Twins a okolních ulicích při náletu 11.září 2000.  Pokračování příště……..

na polovinu měsíce února jsem dostal od své přítelkyně náramný dárek – prodloužený víkend v rakouském městečku Bad Gastein, hotelu Grunner Baum. Kdo z vás tam byl a byl také v našich Karlových Varech, tak musí cítit, že tyto dvě města mají něco společného – orintaci na lázeňství a termální koupele. Místí krajina je naprosto úžasná a v případě, že vám vyjde počasí, máte se na čím kochat. Místní pohostinnost je bez konce a je skutečností, že pro zákazníka jsou místní hoteliéři schopni udělat cokoliv.  Uznejte sami – 6 chodová večeře prokládaná předkrmy, polévkou, hlavním jídlem, dezertem ……, zkrátka kdo chce přibrat na váze, ať jede do hotelu Grunner Baum  . Sportovní lyžařský areál, který vede přímo z města Bad Gastein je pro milovníky lyžování opravdovým rájem. Upravené sjezdové tratě, kabinková lanovka, vyhřívané sedadla – to vše zažijete při výjezdu na horu Sturbelkogel ( 2.350 m ). Pro fotografování je to rovněž místo, kde na vás dokonalá kompozice číhá na každém rohu. Při sluníčku a sněhu je třeba však myslet na polarizační filtr a také na to, že v zimě při teplotě mínus 19stupňů se vám baterie na fotoaparátu bude vybíjet mnohem rychleji než obvykle. Taky jsem často experimentoval s vyvážením bílé na sněhu a musím říci, že se mi nejvíce vyplatilo ručně nastavit WB a ne na automatiku. Pokud tedy budete chtít fotografovat hory a budete v Rakousku, doporučuji Bad Gastein. Některé fotky můžete vidět zde :

tak jsem měl možnost zase jednou vycestovat a využít svátku volna na konci října. Cílový bod bylo město, kde 9.listopadu 1989 svrhl lid jako první v Evropě komunistický režim – Berlín. Berlín je krásné historické město plné novodobé architektury, která je velmi citlivě zasazena do staré zástavby. I když je už 22 let poté, co lid svrhl Honecerovu komunistickou tlupu, město stále vzpomíná na časy, kdy bylo rozděleno zdí a ostatným drátem napříč městem, a kdy lidé z východního bloku se snažili utéci za svobodou nejrůznějšími způsoby. Bohužel komunistický a totalitní režim víc jak 80 těchto lidí zabil a popravil. Nejmladšímu běženci byl 1 rok, poslední zavražděný člověk zemřel pouze 8 měsíců před pádem Berlínské zdi. Člověk až na místě nechápavě čte na zdech příběhy lidí, kteří tohou za svobodu byli schopni vynalézat nejrůznější způsoby úkrytu v automobilech, aby se dostali do druhé půle města za svobodou. Jedno z míst, kde můžete tyto příběhy číst je Check point Charlie – jakási hranice pro automobily mezi západním a východním blokem. Na jedné straně komunističtí němci se samopaly, na druhé američtí vojáci se žvýkačkami v ústech.