Michal Grygar

Hezký den přátelé,

tak jsem zase jednou vyrazil s foťákem do ulic, ale nebylo to jen takové chození odnikud nikam, ale vyrazil jsem na Prag food festival, abych vyfotil zase nějaké ty pro mě zajímavé osoby.  Kromě toho, že jsem vyzkoušel ledajaké pochutiny jako např.  můj oblíbený dietní tatarský biftek , tak jsem vyfotil pár tváří a Prahu z ptačí persektivy.  Kdo nebyl na Prag food festivalu, tak vřele doporučuji – rozhodně tam získáte pár kilojoulů navíc nebo budete někoho chytat při pádu na zadek na Zámeckých schodech.

Hezký den všem,

tak jsem zase jednou vyrazil s foťákem na lov, tentokrát hlav. Ano, rozhodl jsem se, že budu fotit lidi a jako lokalitu jsem zvolil Prahu. Na Staroměstském náměstí byla autogramiáda, kde jsem z bezprostřední blízkosti vyfotil Romana Šebrleho, který je velký sympaťák. Další akce, která se tam konala, byla jakási maškaráda mladých lidí, kteří vypadali jako Zombie poleté krví. Nakonec cestou z náměstí jsem vyfotil jednoho pouličního malíře, který maloval karikaturu jednoho turisty a přitom se velmi legračně usmíval… Fotit lidi je velký zážitek, protože naštěstí každý je jedinečný. Takže mi vlastně zbývá vyfotit už jen asi 7 miliard tváří ….. .

Tak jsem zase tady. Omlouvám se všem, koho mé stránky zajímají za to, že jsem od posledního komentáře a doplnění fotografíí měl doposud takovou pausu. Nějak mě zlobily webové stránky, které jsem musel poupravovat na úrovni hostingu a také se mi porouchala galerie, kde jsem měl pro vás připravené fotografie. Takže mi nezbylo nic jiného než přeinstalovat celý web na novou verzi, která je stabilnější a rychlejší. Nyní mě čeká to, že budu doplňovat všechny fotky, které bych vám rád ukázal. Děkuji za trpělivost a věřím, že se vám nové fotky budou líbit.

Hezký dobrý den přátelé,

vzpomněl jsem si na jeden článek v jednom časopise zabývající se fotografickými technikami, kde popisovali jak lze experimentovat s focením v noci, a tak jsem se rozhodl, že si udělám drobný pokus na zahradě. Vytáhl jsem stativ, dvě baterky a šel na věc. Samozřejmně, že důležitou roli sehrál dlouhý čas a má fyzička, protože pokud chcete docílit zajímavé kresby, potřebujete hbité ruce. Naštěstí ze sousedů mě nikdo neviděl, protože by si myslel, že jsem se asi zbláznil, když jsem takhle v noci s baterkami mával na zahradě před objektivem. Na to, co se mi podařilo vytvořit, mrkněte v galerii Abstrakce.

I když nejsem právě nějak zvláštní nadšenec motoristického sportu, vyrazil jsem koncem července na mistrovství světa silničních motocyklů na brněnský okruh. Ten pravý důvod byl ten, že jsem dostal pozvánku od jednoho z účastníků – Shane Byrneho, který letošní rok jezdí na motocyklu Ducati. Musím říci, že tamní atmosféra , kterou vnímáte ihned při vstupu za hlavní bránou vám ukáže zákulisí tohoto sportu zcela jinak než jej jste schopni registrovat před televizními obrazovkami. Tím, že jsem měl pozvání jako VIP, byl jsem dokonce přímo v týmovém boxu týmu Sterilgarda, kde Shane při testování vždy zajížděl, aby s techniky konzultoval činnost svého stroje. Jeho mechanici běhali kolem stroje jako roj sarančat, které našly novou potravu. Na konci závodu jsem se dokonce dostal ke stupni vítězů, kde jsem měl možnost na vlastní oči vidět jak se vyhlašují ti nejlepší jezdci. Mimochodem měl jsem co dělat, abych neměl zrcadlovku celou od šampaňského. Fotografie z této velkolepé akce najdete v adresáři MS Superbike Brno 2009 .

Tak jsem taky jednou vyrazil konečně po práci se podívat do centra Bratislavy. Historické centrum je opravdu přes léto krásné. Spousta letních záhrádek, které lákají turisty svou nabídkou lahodných jídel a nápojů. Jedním z jídel, které mě opravdu v Bratislavě fascinují je rajčatová polévka se sýrem ( paradajková polievka so sýrom ). Je to skutečný gurmánský zážitek. Ale pojďme od jídla k fotografování – prošel jsem celé centrum od prezidentského paláce až po Michalskou bránu a nakonec jsem skončil v bratislavské ZOO. Fotil jsem co mě napadlo a rozhodně se do centra podívám někdy v noci, abych si vyfotil ty krásné úzké uličky, ve kterých se v řadě týčí staré historické lampy. Samozřejmně, že stativ již mám přichystaný. Na vše se zatím můžete podívat v adresářiReportáž.

Tak konečně tady máme Máj, byť oproti minulým létům je trochu nezvyklý v tom, že již spousta peckovin odkvetla před dvěma týdny. Nicméně toto není pro fotografa zcela zoufalá situace, neboť květena stále bují a natahuje se po slunečních paprscích. Využil jsem toho na zahradě a s foťákem zamířil k Pelargóniím, Azalce, tulipánům a borovici, které se krásně před mým objektivem vystavovaly – posuďte sami v sekci „Flóra“:http://www.michalgrygar.cz/wpg2?g2_itemId=45. Odpoledne jsem vzal foťák a zašel do nedaleké národní kulturní památky – Dolu Michal. Musím říct, že tamní nádech práce havířů pod záštitou svaté Barborky od 19.století do roku 1993 mě dostal. Udělal jsem pár fotek místností, kde ještě před 16 lety spousta tvrdých chlapů spotřebovávala své kilojouly tím, že těžila nerost, který se spotřebovává dodnes. Mrkněte do sekce „Reportáž“:http://www.michalgrygar.cz/wpg2?g2_itemId=159&g2_page=2.

Už druhý týden to vůbec nevypadá na to, že by tu byl Apríl. Sluníčko svítí krásně a květy flóry začínají rašit, aby se mohly dotknout slunečních paprsků. Dnes jsem si jen tak lehl do trávy a fotil pampelišky, sedmikrásky, květy pupenů višně a kopretiny. Snažil jsem se experimetovat s makrem, i když k tomu nemám pořádný makroobjektiv, ale i tak si myslím, že se s mým “ seťákem “ dají pořídit poměrně pěkné detailní záběry. Však posuďte sami ……

Tak se dnes udělalo velmi pěkné jarní počasí, kdy svítilo sluníčko a já vzal stativ s batohem s úmyslem, že najdu nějaké pěkné místo, kde bych vyfotil panoráma Ostravy. Nakonec jsem se vyšplhal na tzv. červenou haldu na Slezské Ostravě, odkud jsem zkoušel fotit bohužel docela inverzní okolí. Pak jsem jel do Vítkovic, abych si udělal pár snímků starých Vítkovických železáren, které mi velmi připomínají Ocelové město od J.Verna.

V Ostravě prší jako blázen a my se jedeme podívat na Bílou. Sníh mizí před očima a jak to tak vypadá, tak toto je poslední víkend, kdy se bude na Bílé lyžovat. Vzal jsem si s sebou lyže a batoh s fotovýbavou, ale jak lyžování, tak focení nestálo za nic. Sníh byl rozbředlý a začalo pršet, že se nedalo pořádně lyžovat a foťák po vytažení z batohu byl hned mokrý….